Migrace je v posledních letech vysoce diskutovaným tématem. Lidé, kteří migrují mají snahu zajistit lepší živobytí pro sebe a své rodiny, odcházejí ze své země za prací. Hledání lepších životních podmínek patří mezi základní lidská práva. Pokud jsou tyto podmínky nedostatečně zajištěny v zemi původu, rozhodnutí migrovat je v souladu s právem. V hostujících zemích však migranti zastávají práce v sektorech, kde hrozí nedostatek pracovníků. Ekonomické důvody nejsou ale dostatečné pro udělení azylu, migranti nemohou získat mezinárodní ochranu v jiné zemi. Naplněním Cílů udržitelného rozvoje se sníží nerovnosti mezi zeměmi. Vizí není ukončení migrace, ale zlepšení kvality života tak, aby se migrace stala volbou, ne nutností. Cíle také volají po urychlení enviromentální udržitelnost, jelikož klimatické změny, jak extrémní, tak rychlé, jsou považovány za příčinu migrace.

​

• Ženy a děti:  

Ženy a děti patří k nejzranitelnější skupině uprchlíků. Násilí vůči ženám a diskriminace může být příčinou migrace, ale i tak se s ní mohou setkávat na cestách. V cílové zemi se mohou setkat s diskriminací na trhu práce, vzhledem k původu a genderu. Velkým problémem je také sexuální zneužívání žen, které tvoří nedílnou část cesty do cílové země, tak i život v uprchlických táborech. Děti podstupují s rodiči nebezpečné plavby přes moře, v uprchlických táborech pak často tráví několik let života, kde nemají k dispozici vzdělávání. V cílové zemi jsou kvůli jazykové bariéře přehazované do horších tříd. Právo na vzdělání pro děti migrantů je ustanoveno v mnoha oficiálních dokumentech.

​

• Partnerství ke splnění cílů a postoj České republiky

86 % světových uprchlíků je v rozvojových zemích. S touto situací se Evropská unie snaží vypořádat pomocí tzv. kvót, díky nimž mělo být do konce září 2017 přerozděleno 160 000 žadatelů o mezinárodní ochranu z Itálie a Řecka. Přerozdělení však probíhá velmi pomalu. Česká republika se nepodílí na řešení tzv. uprchlické krize. V roce 2017 přijala Česká republika pouze 12 žadatelů o azyl z 2 691.